Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hájek

24. 8. 2009
Poutní místo Hájek s Kaplí Loretánskou a klášterem Františkánským
 
Jan Beckovský ve své „Poselkyni starých příběhů českých“ píše:
Dvě míle za Prahou k západu slunce stojí malý les, k němuž se přes Bílou Horu od obory královské, Hvězda nazvané jde i jede a jmenuje se ten les Hájek. Pozemek ten náležel urozenému a statečnému rytíři panu Gothardovi Florianovi Žďárskému ze Žďáru, který byl hejtmanem kraje slánského, a pán na Červeném Újezdě, Jenči a Hostivici. Kolem roku 1850 přikázal místo toto zorati, semeno borovičné a žaludy zde vysíti a okolo toho pole nechal vyházet hluboké příkopy a nakázal na toto území nevstupovat, ani dobytek nehonit. V několika letech tu vyrostl krásný hájek a v něm bylo spousty ptactva. Avšak sedláci si stěžovali, že jim ptáci vyhrabávají semena z polí, i začali se modlit a stalo se, že jednoho dne se konala velká bouřka a ptactvo při ní všechno pomřelo.

 

 

Obrazek

pohled na východní křídlo kláštera

 

Další historii poutního místa již předkládáme jak byla popsána v knize POSVÁTNÁ MÍSTA KRÁLOVSTVÍ ČESKÉHO, kterou napsal Dr. A. Podlaha v roce 1913.
Florian Jetřich Žďárský se oženil roku 1617 s Alžbětou Koronou, dcerou katolického velmože Jaroslava Bořity z Martinic. Zbožní manželé přáli si synáčka-dědice, a když děťátko dlouho nepřicházelo, učinili slib, že na vyprošení jeho podniknou pouť do Itálie k Loretské svatyni a že podobnou kapli na svém panství vystaví.
A tak roku 1622 vykonali pouť do Lorety v Itálii a rolu 1623 nechali položit základní kámen pro stavbu kaple na místě lesíku v Hájku.
Kaple byla hotova roku 1624 a téhož roku se narodil hraběcím manželům synáček František Adam Eusebius.
V kapli byla umístěna soška Panny Marie Loretánské z Itálie. Nedaleko kaple poručil hrabě dát vystavět poustevnu a vydržoval v ní jednoho poustevníka, který kapličku
opatroval.
Hraběcí manželé se často k Panně Marii L. utíkali, zvláště, když se jim dítky roznemohly.
Kaple byla vysvěcena arcibiskupem Pražským Arnoštem kardinálem Harrachem o slavnosti Navštívení Panny Marie dne 2.7.1625. Světitel postaral se o to, aby navštěvujícím kapli dostalo se z pokladu církve svaté hojně milostí. Na papeži Urbanu VIII. vyžádal si udělení milostí.
Když po vykonaném svěcení se kardinál Harrach s hrabětem Jaroslavem Martinicem vraceli do Prahy, vyprovázel je ze slušnosti hrabě ze Žďáru. Ale kousek od Hájku se koně splašili a hrabě vypadl z vozu. Ačkoli vůz mu obě nohy přejel, hrabě žádné bolesti nepocítil a vstal. Hned se pak navrátil ke svatému domečku a děkoval tam Panně Marii za své zachránění.Na památku té příhody nohy voskové a tabuli malovanou v kapli poručil zavěsit.
Když téhož roku 1625 z Moravy do Čech se začal šířit mor, nakazil se i tachlovický farář Jan Klodomastes. I slíbil, že vyzdraví-li se, vykoná pouť do Hájku a tam mši sv. sloužit bude a svíce voskové obětovat bude. A uzdravil se a pak bosý putoval do Hájku a svůj slib splnil.
Již rok po vysvěcení kaple vyšla první knížka o Hájku, kterou sepsal V. B. Jesenický, kantor Svárovský a v knížce zaznamenal některé zprávy o dobrodiních, které se v Hajku udály.
Kardinál Harrach připutoval roku 1628 z Prahy do Hájku. Obětoval tu mši sv. a daroval svatyni Hájecké stříbrný kříž v němž mimo ostatky rozličných svatých také byla část sv. kříže.
Hrabě Florian Jetřich Žďárský i jeho manželka věnovali mnoho cenných předmětů pro vybavení kaple.
Roku 1630 byla kaple přestavěna, neboť seznali, že nemá pravou podobu s původní.
Kardinál Harrach novou kapli opět vysvětil.

Kníže Albrecht  z Valdštejna dobyl roku 1632 Prahu od Sasů, přijel ho Hájku a nechal zde sloužit velkou pobožnost, při které byl přítomen.

                               Obrazek

západní a severní křídlo kláštera

Když do Hájku zbožní poutníci stále ve větších počtech přicházeli, vznikla potřeba, aby tu byli duchovní, kteří by mše sloužili a svatými svátostmi přisluhovali. A tak syn  hraběte Flor. Žďárského František Adam Eusebius hrabě ze Žďáru požádal kapitolu provincie františkánů, aby tu řád převzal vykonávání duchovní služby. A tak byli zvoleni tři kněží, jimž byl dán za představeného p. Donulus Palea a bydleli zatím v poustevně. To byla skrovná chaloupka s doškovou střechou. Poutníci ve větším počtu nadále přicházeli, i rozhodl se hrabě František Adam, že vystaví při kapli Hájecké klášter.  Odkázal také 20 000 zlatých, ze kterých úroky měly pokrýt výživu duchovních a dále pak kapli odkázal 10 000 zlatých, ze kterých roční úrok měl pokrýt udržování kaple a kláštera v dobrém stavu.

U Hájecké kaple nebyla žádná studánka, i jali se lidé vodu hledat. A na den Narození Panny Marie 8.9. 1662 v jednom místě našli pramen. Vykopali hlubokou studnu a obezdili ji.  Později byla zřízena ještě jedna studna, kterou lidé nazvali Studnice sv. Antonína a věřili, že má léčivé účinky zvláště na oči.
Roku 1663 učinil František Adam Eusebius smlouvu s Karlem Luragem a Janem Dominikem Orsinim o vystavění kláštera. Západní křídlo chtěl fundátor nechat upravit pro sebe, aby tam mohl přebývat.
V roce 1670 hrabě  František Adam Eus. umírá na svém Kladenském zámku. Byl svobodný a přál si pohřbít své tělo v hábitu františkánském oblečené v chrámu sv. Víta v Praze, ale srdce v kapli Hájecké.
Téhož roku byla učiněna mezi hrabětem Maxmilianem z Martinic a stavitelem Luragem a Orsinim nová smlouva o dokončení stavby.
Stavba kláštera vázla, až do roku 1681 byla dokončena pouze tři křídla.
Téhož roku byl také ohraničen lesík dřevěným plotem. Uprostřed byla vystavěna besídka.
Hájek byl od té doby odevzdán řádu františkánskému. Hodně poutníků sem směřovalo hlavně o svátcích Zvěstování, Navštívení a Nanebevzetí Panny Marie od Berouna, Kladna, Slaného a Unhoště. Z Hájku příchozí procesí vždy vítal kněz z kláštera.
Hojné votivní dary od zbožných věřících do Hájku  přinesené a zavěšené svědčí o tom, že mnozí uzdravení své a vyslyšení v různých potřebách svých přičítali přímluvě Panny Marie, kterou v sošce její Hájecké důvěrně uctívali.

 

Obrazek

jižní ambit kláštera

Popsáno je také procesí Pražské, které z kostela Týnského v Praze vyšlo a do Hájku pod vedením faráře došlo až k večeru. Hned jak byli uvítáni klášterní družinou, vešli do svatého Háječku a kázání se konalo, zpěvy se ozývaly. A po celou noc pobožnost nepřestávala, ohně ozařovaly poutní místo a litanie loretánské se zpívaly. A tak to pokračovalo k podvečeru, kdy poutníci dostali požehnání.

Roku 1685 byly kamenné mensy tří oltářů zhotovené a dvě dubové zpovědnice ve fortnách klášterních.
V roce 1686 bylo dokončeno 34 obrazů v klenbových obloucích dolejších ambitů, které znázorňovaly zázračné sochy a obrazy.
Roku 1689 byl ve věži zavěšen nový zvon.
Téhož roku P. Jindřich Labe vydává latinský spis o příbězích z Hájku pod názvem „Hájek se zelenající“.
V roce 1693 byly vymalovány obrazy v dolejším ambitu pod refektářem a v roce 1699 začalo se se stavbou zdi kolem lesíka a zahrady.
V roce 1701 byly pořízeny nové varhany a roku 1705 nový oltář v kapli sv. Antonína.
Pak následovalo smutné období morové nákazy v roce 1711. I bylo konáno procesí k Hájecké kapli a nikdo ze zúčastněných neonemocněl. Roku 1718 byl vydán opět spisek, který sepsal P. Labe. 
V roce 1723 byla slavena stoletá památka založení kaple Hájecké. Přicházela sem procesí a sloužily se mše. I císař Karel VI. byl sem pozván. Dostavil se 5.8. za doprovodu knížete Adama Františka ze Schwarzenbergu, hraběte K. Jos. z Paaru a hraběte ze Zinzendorffu.
V roce 1725 byla studna sv. Antonína vyzdobena obrazy ze života tohoto světce a dvojitou střechou opatřena.
Od roku 1731 započalo se se stavbou 15-ti kapliček křížové cesty u studny sv. Antonína, jejíž dokončení se povedlo v roce 1733, kdy došlo k posvěcení.
Roku 1737 byl postaven nový oltář P. Marie Pasovské nákladem velkovévodkyně Anny Marie Františky Toskánské.
Ve válečných letech 1741-43 klášter mnoho vytrpěl. Chodili tam nepřátelští francouzští vojáci pro nápoje, potraviny a palivo. Mniši ukrývali cenné věci, neboť se obávali rabování. I prostí lidé si v lesíku zakopávali cenné věci, doufajíce v ochranu Matky boží.
A za vpádu Prusů do Čech roku 1762 přihrnulo se vojsko ke klášteru a odvlekli 2 mnichy a mučili je,  až  Slaného je vlekli a tam je propustili.
V roce 1765 byl postaven nový mramorový oltář sv. Antonína.
Roku 1768 byla v klášteře zřízena lékárna.
V letech 1771-72 z hladu vypukly nakažlivé nemoci, vypomáhali kněží z kláštera v zaopatřování nemocných.

 

Obrazek

Křížová cesta v západním ambitu

 

V roce 1774 pořízeny byly do dolejších ambitů nové obrazy křížové cesty, namalované J. Pfeifferem a mezi obrazy byla postavena sousoší znázorňující výjevy a utrpení Páně.

Roku 1779, když opět vypukla válka s Pruskem, zřízeny byly špitály pro nemocné a raněné v Tuchoměřicích, Kladně, Buštěhradě a Hostivici a k jejich duchovní obsluze byli vyžádáni kněží z Hájku.
Dne 12.1.1786 dostavila se do Hájku komise a přečetla mnichům dekret zrušovací a do Prahy byl odvezen poklad kaple Hájecké. A v květnu 1789 bylo nařízeno, aby řeholníci Hájek opustili. Ale později bylo upřesněno, že se snižuje počet řeholníků.
V roce 1797 zavítalo sem 5 mladých arciknížat.
Roku 1807 byly puncovány stříbrné předměty v Hájku. A následujícího roku sem na svoje panství poprvé zavítal arcikníže Ferdinand. Téhož roku arcibiskup Vilém Florentin Salm  se světícím biskupem svým Janem Rychlovským udělil zde biřmování 2000 osobám z farností panství Tachlovického a Křivoklátského.
V roce 1890 muselo být odvedeno všechno stříbro do mincovny.
Kolem roku 1832 zuřila v okolí Hájku opět cholera.
Roku 1910 zemřel v Hájku P. Gilbert Procházka, který zde byl guardiánem od roku 1896, známý mezi chudým lidem, jimž byl přítelem a ochotným pomocníkem.
 
Jako oáza uprostřed nepřehledných lánů polí jeví se zraku poutníkovu posvátné toto místo obklopené hustou zelení stromů.  Tak popisovali položení Hájeckého kláštera předci. Trojdílnou branou v jejímž štítě byl v mozaice proveden obraz Panny Marie Loretánské se vcházelo do kláštera.
Klášterní budova tvořila veliký čtverec svými čtyřmi jednopatrovými křídly.
Východní průčelí mělo dvojitou lucernovitou vížku na střeše a obsahovalo cely, kuchyni a refektář. Při jihovýchodním nároží byl vchod, nad nímž byly v kameni vytesané znaky rodu Žďárských a Martiniců.
Uvnitř kolem nádvoří byly klenuté ambity.
V koutech nádvoří byly menší obdélníkovité otvory na způsob dveří a nad nimi byly výklenky, do nichž roku 1899 postaveny byly kamenné sochy svatých patronů českých, dílo A.D. Havla ze Slaného.
V nádvoří kolmo ke středu východního křídla stála Loretánské kaple. Svatyně zvenčí zcela prostá, bez ozdob, má uvnitř obvyklou úpravu svatých domků napodobujících italskou Loretu.
Oltář stál před zamřížovaným otvorem, za nímž stála soška Panny Marie.
V jižním ambitu byly dvě polokruhové kaple – sv. Františka s obrazem Petra Brandla „Stigmatizace sv. Františka“ a sv. Antonína Pad., v níž se nalézá mramorový oltář.
V jihozápadním nároží byla kaple sv. Kříže, na jejímž oltáři bylo barokní sousoší – uprostřed Kristus na kříži, po stranách Panna Maria a sv. Jan. V této kapli se obvykle konávaly služby Boží.

 

Obrazek

Kaple  sv. Kříže

Ve výklencích jižní zdi stojí oltářík se sochou sv. Jana a oltářík sv. Anny s obrazem od E. Dítěte z roku 1890 ve starém barokním rámu.

V ochozu západním byly rozvěšeny obrazy křížové cesty z roku 1897 a mezi nimi byla rozestavěna sousoší představující výjevy z utrpení Páně.
Uprostřed severního ambitu byla polokruhová kaple s oltáříkem P. Marii Pasovské.
Vlevo u této kaple stála kazatelna a ve výklencích zpovědnice.
V témže ambitu byly v zasklené rakvi ostatky sv. Justiny a vedle oltářík sv. Didaka se soškou téhož světce.
V jihovýchodní části nádvoří stál vysoký hadovitý sloup se sochou Neposkvrněného početí Panny Marie.
V jihozápadním koutě byl klášterní hřbitůvek.
Ve věžičce nad východním průčelím visí dva zvony – jeden z roku 1870 a druhý z roku 1882.
Ve velkém refektáři byl zajímavý trojdílný obraz představující sv. Kryštofa a sedícího poustevníka v knize čtoucího. Poustevník má tvář školního rady Josefa Šauera, který zde slavil primice.
Při cestě vedoucí z Prahy do Hájku bylo zbudováno 20 kapliček  a to v  letech 1720-24 nákladem dobrodinců. V jejich výklencích byly malby na omítce – v hořejší polovici výjevy ze života Panny Marie a v dolejší polovici výjevy ze života sv. Františka. Nad výklenkem pod římsou kapličky pak byl znak dobrodince, jehož nákladem byla kaplička zbudována.
 
Přehled popisu maleb v kapličkách:
  1. Vyobrazení Hájku, nad nímž   jsou zobrazeni 2 andělé nesoucí Loretánský domek, po stranách sv. František a sv. Antonín.
  2. Nahoře: očekávání narození Panny Marie Jáchymem a Annou, dole: opat Jáchym předpovídá narození sv. Františka.
  3. Nahoře: neposkvrněné početí Panny Marie, dole: sv. Frant. obklopený klečícím zástupem svých duchovních synů.
  4. Nahoře: narození Panny Marie a v pozadí narození Pána Ježíše, dole: narození sv. Frant.
  5. Nahoře: tříletá Panna Maria uvedena do chrámu, aby Bohu sloužila, dole: sv. Frant. odkládá před biskupem Asisským světský šat svůj a zříká se světa.
  6. nahoře: Panna Maria zasnoubena se sv. Josefem, dole: Sv. František skládá slib v ruce Inocence III. a tak sebe a své syny zasnubuje Bohu.
  7. Nahoře: Zvěstování Panny Marie, dole: sv. Frant. dostává na přímluvu Panny Marie od Pána Ježíše odpustky porciunkule.
  8. Nahoře: Panna Maria pozdravuje sv. Alžbětu, dole: sv. Frant. se setkává se sv. Dominikem.
  9. Nahoře: Narození Páně, dole: sv. Frant. přijímá Jezulátko z rukou Panny Marie.
  10. Nahoře: Klanění se sv. Tří králů, dole: sv. František rozesílá své bratry hlásat evangelium.
  11. Nahoře: Očišťování Panny Marie, dole: sv. Frant. se válí v trní, aby čistotu svoji zachoval.
  12. Nahoře: Útěk do Egypta, dole: sv.Frant. ubírá se do Egypta, aby tam kázal před sultánem.
  13. Nahoře: Ježíšek v domácnosti dlí s Pannou Marií a sv. Josefem, dole. sv. Frant. a sv. Klára rozjímají o věcech Božských.
  14. Nahoře: Dvanáctiletý Ježíš uprostřed učitelů a zákoníků v chrámě, dole: papež ve snách zří, jak sv. Frant. podpírá baziliku Lateránskou, hrozící sesutím.
  15. Nahoře: Ježíš se loučí se svojí Matkou, aby nastoupil utrpení, dole: sv. Frant. rozjímá o utrpení Páně.
  16. Nahoře: Kristus Pán na kříži, po stranách Panna Maria a sv. Jan, dole: sv. Frant. na hoře Alvernii stigmatizován.
  17. Nahoře: Seslání Ducha sv. na Pannu Marii a apoštoly, dole: Sv. Frant. na ohnivém voze, žáci prosí, aby naplněni byli duchem jeho.
  18. Nahoře: Smrt Panny Marie, dole: smrt sv. Františka.
  19. Nahoře: Nanebevzetí Panny Marie, dole: sv. Frant. po smrti stojí vzpřímen.
  20. Nahoře: Korunování Panny Marie, dole: sv. Frant. ve slávě nebeské.

 

Obrazek

 návrh na stavbu kapličky

 

 

Na zřízení kapličky dal každý z dobrodinců 220 zlatých.
V letech 1751-52 byly všechny kapličky opraveny.