Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hostouň

14. 8. 2009
 

Obrazek

 
Předkládáme Vám výpis z publikace Posvátná místa Království Českého,
která sepsal Dr. Antonín Podlaha
(Řada první, Arcidiecéze Pražská, díl VII, Vikariát Slánský) z roku 1913
 
Ves Hostouň náležela zprvu ke statkům purkrabství Pražského. Král Jan z Lucemburka učinil roku 1320 směnu jistých statků s probožstvím pražským.
Roku 1352 se poprvé vyskytuje zmínka o faře v Hostouni a to v registrech desátků papežských.
Následuje soupis kněží a událostí:
Do roku 1373 byl v Hostouni farář jménem Jan.
Po něm následoval farář Martin, který koupil pro kostel knihy missál a viaticus.
Roku 1453 pražský měšťan Vaněk Koruna odkázal faře zlaté a stříbrné náčiní, za účelem pořízení kalichu.
V 16. století spravovali farnost kněží strany podobojí:
1530 kněz Jiřík, 1550 kněz Jan Varhaník, 1562 kněz Matouš z Telče
1589 utrakvistický kněz Oldřich Kolinský
1599 katolický kněz Jan Loczinek byl dosazen proboštem Pontánem z Braitenberka. Ale obyvatelé to těžce nesli. Dobrovizští občané odňali mu klíče od kostela a nechtěli ho tam pustit. Proto císař vydal rozkaz v roce 1608 o uznání tohoto kněze a odevzdání klíčů do král. české kanceláře.
1608 kněz Karel Rubekula se přidal k utrakvistům a za to musel faru opustit.
1654 kněz Karel Vojtěch Melcer založil nejstarší Hostouňskou matriku a dal jí název
 Kniha pamětí.
1663 Ondřej Vrbský, 1668 Augustin Salát.
Pak je několik let fara bez vlastního duchovního správce.
Z roku 1673 je zpráva, že farní dům v Hostouni se zcela nově staví, kostel je v dobrém stavu a vše je tu katolické. Duchovní správu v roce 1677 vykonával farář Unhošťský.
A duší tu v tento čas bylo 205.
1680-92   tu působí vlastní farář Frant. Karel Skřivan
1692 Ant. Frant. Eliades, v roce 1700 bylo napočítáno 565 duší.
1715-45 Adam Jan Mayer, 1745-84 Šebastián Lausecker, který byl výborným hospodářem, hájil práva farní proti jezuitům.
1785-1807   Josef Pátek,  Michael Emanuel Herites, 1812-19   Frant. Xav. Vavrouš,
1819-26 Karel Herites, 1826-40 Karel Engelthaler, 1841-49 Josef Hollý,
1850-62 Matyáš Šulák,  1862-66 Tomáš Mařík, 1866-98 Jan Novák.
Roku 1874 dal probošt Tersch vlastním nákladem rozšířit hřbitov tím, že daroval k tomu účelu i pozemek. Sám vykonal posvěcení tohoto místa a přednesl při tom řeč na slova „Neplačiž.“
Roku 1893 dal probošt Dr. Ed. Tersch celý kostel jak zevnitř, tak zvenku vlastním nákladem opravit a vyzdobit. Nový obraz Sv. Bartoloměje na hlavním oltáři a obraz Sv. Jan Nepomuckého na oltáři postranním maloval Emanuel Dítě. Dále byla opatřena nová křížová cesta, jeskyně s Lourdskou pannou Marií a sochy sv. Petra a Pavla. Sám probošt Tersch posvětil nové obrazy a oltáře v květnu roku 1890. Byl slavnostně uvítán a při mši byl přítomen kanovník Karásek a vikář Kandler. Obecní zastupitelstvo odevzdalo šlechetnému dobrodinci diplom čestného občanství.
1898-1910 zde působí kněz  Josef Uzel a 1910 Frant. Heřman.
 
 
 

Obrazek

 
 
Farní kostel sv. Bartoloměje stojí uprostřed vsi, obklopen bývalým hřbitovem.
Zbudován byl na počátku 18. st. za probošta Daniele Josefa Mayera z Mayernu.
Je to jednoduchá jednolodní stavba barokní. Závěr presbytáře jest uvnitř trojboký, zevně zaoblený a má klenbu plackovou. Vítězný oblouk jest segmentový, nad ním uprostřed je vidět znak probošta Mayera.
Loď je v rozích zaoblená a má strop plochý s vysokým fabionem. Na stropě je vymalováno kassettování, ve fabionu festony.
Hlavní oltář je barokní. Uprostřed je obraz Sv. Bartoloměje. Světec stojí s nožem v pravici, obrácen je k levé straně, kde se mu zjevuje anděl s palmou v ruce. U nohou světcových vpravo na zemi leží sekyra.
V nástavku je oválný obraz Panny Marie s Ježíškem a se sv. Janem, který je znázorněn jako hoch. Na postranních brankách jsou nové sochy sv. Petra a sv. Pavla, dovezené v r. 1893 z Paříže.
Po stranách vítězného oblouku v rozích stojí dva stejné barokní oltáře, kde jsou obrazy sv. Barbory a v nástavci oválný obraz sv. Antonín Pad. Na druhém oltáři je
sv. Jana Nepomucký a v nástavku reliéf znázorňující Madonu Staroboleslavskou.
Při boční stěně na straně evangelijní je oltář s jeskyňkou, v níž stojí socha Lourdské Madony, objednaná z Paříže.
V průčelí západním stojí věž, jež má střechu cibulovitou s lucernovitou stříškou.
Zvony - první je z roku 1699, přelitý 1877 od Jos. Diepolda v Praze a druhý je ulitý r. 1704  Ant. Schoefeldem ve Starém Městě Pražském. Třetí je od Zachariáše Dietricha ze Starého města Pražského.